Země a cesty, číslo 145 (3/2019)

Jaromír Kolejka: DOLNÍ POVISLÍ, KRAJ CIHLOVÉ GOTIKY
Kraj mezi Sudety a Karpaty na jihu a baltským pobřežím na severu – to je dnešní Polsko. Me zi těmito hlavními přírodními atrakcemi, pokud pomineme vzácná historická města pod péčí UNESCO, jezerní plošiny a etnografické regiony, máloco na první pohled upoutá pozornost běžného návštěvníka. Poledovcová krajina polských nížin však kromě morénových pásů a sandrových rovin (písčitých náplavů ledovcových řek) nabízí celou síť tzv. praúdolí, kudy kdysi před čelem kontinentálního skandinávského ledovce společně odtékaly k Atlantiku nebo Černému moři tavné vody ledovce od severu, či řek nezaledněného jihu. Ohromná množství vody vyhloubila stovky kilometrů dlouhé a místy až deset kilometrů široké sníženiny, svou hloubkou až téměř sto metrů zpestřující jinak poněkud fádní krajinu. ---

VSC. Martin Javorský: THAJSKÉ OSTROVY V ANDAMANSKÉM MOŘI
Thajsko již dávno není původní exotická Asie – je tu pořádek, čisto, silnice a dálnice jsou podstatně lepší než u nás, auta taky, všechno funguje a turismus pracuje na plné obrátky. Vše sice stále zdražuje, ale ceny pro nás stále ještě ujdou, a tak jsme se rozhodli procestovat ostrovy v Andamanském moři směrem k Malajsii. Absolvovali jsme náročný celodenní přesun autem, lodí a autobusem do Krabi, takže lehké zmatky před nástupem na loď z Krabi na Ko Phi Phi už nám přišly celkem nicotné. V přístavu je rušno, nastupuje tu hodně turistů, kteří přiletěli z Evropy na místní mezinárodní letiště. Manželka byla ráda, že jde o celkem velký trajekt, takže se nebude moc houpat. To ale netušila, že je to naposledy, co pojedeme takto velkou lodí. ---

SVSC. Miroslav Šnejdar: INDICKÝ ÁSÁM A JEHO ŠEST SESTER (1)
Moje cestování po Indii bylo většinou dost komplikované. Poprvé jsem tam byl služebně v roce 1970 na mnoha místech, ale nebezpečný byl Kašmír, kde jsem pracoval na regulaci řeky Jhelum (přítok řeky Indus). Ze Srinagaru jsem musel přes město Baramulu k hranici s Pákistánem. Celá oblast byla a dodnes je sporným územím s množstvím krvavých srážek. Všude bylo plno vojska, samý atentát, ve městech tanky. Při druhé cestě jsem přes zákaz „našich“ v Dillí odjel pracovat na měsíc do Kalkaty, kde byly velké bouře s řadou mrtvých. Firma mi zaručila odvoz „vyztuženým“ autem, oběd mi nosili celý měsíc do práce, vozili mě na spaní do hotelu za město, kde jsem večer poslouchal salvy výstřelů. Do města jsem se sám vůbec nedostal. Při další cestě jsem byl ve vlaku asi 2500 km od Bombaje okraden o kabelu se všemi penězi a pasem. ---
Celý článek

SC. Zdeněk Lipský: KREMENEC, NEJVÝCHODNĚJŠÍ BOD SLOVENSKA
Hora Kremenec v Bukovských vrších v nejvýchodnějším cípu Slovenska mě jako geografa přitahovala už dávno. Je to nejvýchodnější bod Slovenska (a bývalého Československa v letech 1945–1992). Zajímavost tohoto místa je ještě násobena jeho polohou na trojmezí tří států: Slovenska, Polska a Ukrajiny. Navíc mě zajímal také legendární prales Stužica, proslulý svými obrovskými jedlemi, jaké už jinde na Slovensku nenajdeme, o českých zemích ani nemluvě. Východiskem na Kremenec je nejvýchodnější slovenská obec Nová Sedlica. Tady končí silnice, tady končí nejen Slovensko, ale také Evropská unie. Nutno však přiznat, že jako na konci civilizace si tam nepřipadáte. Slovensko i s pomocí evropských dotací udělalo ohromný krok kupředu. ---

VSC. Martin Javorský: SINGAPUR - STÁT 21. STOLETÍ
Když byl v roce 1965 Singapur vyloučen z Malajsijské federace a navíc byla uzavřena zdejší námořní základna, tak málokdo předpovídal této zemičce světlou budoucnost. Ostrovní městský stát, obklopený nepřátelsky naladěnými sousedy, trpěl nedostatkem vody a nemá nerostné zdroje. Klíčový obchod s Čínou výrazně poklesl, ostrov byl přelidněný a bylo obtížné pro obyvatele nalézt pracovní uplatnění a vhodné bydlení. V této situaci se ujal vlády autoritativní premiér Lee Kuan Yew. Je především jeho zásluhou, že se pro tuto zemičku podařilo nalézt vhodný směr a uplatnění a pod jeho přísným vedením se Singapur stal jednou z nejbohatších, nejčistších a nejbezpečnějších zemí světa. ---

SC. Zdeněk Lipský: KOLONICKÉ SEDLO A PARK TMAVEJ OBLOHY POLONINY
Kolonické sedlo (460 m) nazvané podle blízké obce Kolonica leží v okrese Snina v nejvýchodnější části Slovenska. Oděluje od sebe pohoří Vihorlat a Bukovské vrchy a prochází jím silnice č. 74 ze Stakčína do Ubly, kde je hraniční přechod na Ukrajinu. V roce 2012 zde byla otevřena astronomická observatoř, která je detašovaným pracovištěm Vihorlatské hvězdárny se sídlem v Humenném. Observatoř Kolonické sedlo disponuje největším dalekohledem Slovenska. Vihorlatský národní teleskop, který byl přivezen z Oděsy, má průměr hlavního zrcadla 1 metr a ohniskovou vzdálenost 9 metrů. Slouží především k fotometrii proměnných hvězd a monitoringu polarů a jiných vesmírných objektů. Vědeckým účelům slouží i další dalekohledy. ---

Z 50 let starých zeměpisných časopisů
Z. Veselý: NAFTOVÁ HOREČKA NA ALJAŠCE
Když v r. 1867 prodal ruský car Alexandr II. Spojeným státům Aljašku za pouhých 7,2 miliónu dolarů, jistě netušil, že tato nehostinná země rozvíří několikrát v budoucnosti zájem světa. Stalo se tak poprvé na přelomu století, kdy Aljaška prožívala zlatou horečku a její jméno bylo vyslovováno s obdivem i nadějí, trpkostí i zklamáním. Po mnoha letech zachvátila Aljašku nová horečka – tentokrát naftová. Až do r. 1960 se ropa na Aljašce vůbec netěžila, i když se o některých nalezištích vědělo. Teprve po tomto roce se začíná se systematickou prospekcí a s těžbou v okolí mysu Barrowova a na jihu. Vytěžené množství (200 tis. t v r. 1967) bylo však svým objemem v těžbě USA zanedbatelné. ---
Lidé a země, 1969, č. 9, str. 413-414.

VSC. Jan Hájek: LUZNÝ
Luzný je hora nacházející se v 1373 m n. m. v centrální části německé strany Šumavy v NP Bavorský les v těsné blízkosti státní hranice Německa s Českou republikou. Mezi šumavskými horami vyniká největším kamenným mořem, které pokrývá její vrchol. Luzný (významem slova zřejmě půvabný, snad mámivý či vábivý) je jediným vrcholem v těchto rozlehlých plochých částech Šumavy, který má tvar pyramidy a jenž výrazně převyšuje své okolí. Většina hory je tvořena tvrdou žulou, která se následkem mrazové destrukce v poslední době ledové rozsypala do velkých hromad balvanů. Na severozápadním svahu pramení Luzný potok, který se po několika kilometrech stéká s Březnickým potokem a vytváří Modravský potok. ---

MSC. Jiří Prokop: ČASOPIS VELBLOUD
Spolek kamarádů cestovatelů, co rádi navštěvují Blízký a Střední východ a Afriku, vydává od roku 2008 časopis VELbloud. Zaměřený je více do hloubky, přináší články o méně známých i zcela neturistických místech, o přírodě, kultuře, historii a životě lidí v oblasti. Má kvalitní černobílý tisk. Společně se každý rok podělíme o prodělek a s neutuchajícím zápalem putuje naše velbloudí karavana dál. Chcete-li se přidat, ať jako čtenáři, nebo přispěvatelé, jste vřele vítáni. Příští rok navštívíme Afriku, na nové číslo se můžete těšit opět v květnu na festivalu Svět knihy v Praze. Podívejte se na náš web – www. velbloud.org – s příslušnými kontakty.

A též:
* přehled nové literatury z geografie a příbuzných oborů
* spolkové zprávy


© Zeměpisné a vlastivědné sdružení, z.s.