Země a cesty, číslo 143 (1/2019)

Miroslav Khol: CESTA PO PERSII
Pod slovem Orient si každý může představit něco jiného. Pro někoho je to Jeruzalém, pro druhého třeba Indie nebo Egypt či země Střední Asie. Pro mě to byla především Persie s její slavnou a rozsáhlou říší. Současníci ji ale znají pod jménem Írán. Starodávný název je místním obyvatelům však bližší a často se proto titulují jako Peršané. Historii této své dávné říše mají za vlastní. Já jsem se tam vypravil v listopadu 2017. Již při příletu na teheránské letiště jsem pozoroval, že nejen mladší, ale i starší ženy si všechny poslušně začaly šátkem obepínat svou hlavu. Některé poctivě podle islámských pravidel, některé jen tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Ocitl jsem se zkrátka v jiném světě. ---
Celý článek

SVSC. Miroslav Šnejdar: JAK JSEM DOBÝVAL ANTARKTIDU (1)
Moje první cesta kolem světa začala koncem roku 1994 v Bolívii a pak jsem se celé týdny posunoval na jih, až jsem se v polovině ledna dostal do nejjižnějšího velkého města Punta Arenas na jihu Chile. Mým cílem byla Antarktida. Ale jak se tam dostat? Už doma jsem si obstaral námořnickou knížku, abych se v nouzi dostal na nějakou loď třeba jako pomocná síla. Měl jsem též seznamy většiny lodí, které se v danou dobu v těch místech asi pohybují. Také jsem navštívil už předtím několik cestovek, ale výsledek byl stále stejný: „Ano, máme ještě místa, desetidenní cesta stojí kolem 6000 USD, ale na cestu na jih a zpět si musíte připlatit dalších asi 2000 USD,“ řekli mi všude s menšími obměnami. A to se vždy moje peněženka oklepala a já si řekl, že stejně dojedu k Ohňové zemi a až tam pak uvidím, co se dá dělat. ---

VSC. Martin Javorský: KYKLADSKÉ OSTROVY
Tyrkysové čisťoučké moře, překrásné pláže, městečka s labyrintem uliček, rázovité vesničky, bělostné byzantské kostelíčky, staré větrné mlýny, zakroucené silničky mezi skalami a mořem, poklidná prázdninová atmosféra, stranou migračních cest. Průnik těchto množin se nachází na Kykladských ostrovech. To vše je počátkem září okořeněno stabilním teplem zpříjemňovaným trvalým teplým větrem a přitom již hlavní turistická sezona pominula. Kyklady tvoří jakýsi pomyslný kruh (řecky kyklos) kolem posvátného ostrova Delos a z toho vzniklo jejich jméno, které lze přeložit jako ostrovy v kruhu. Ke Kykladám patří 30 ostrovů a asi 190 ostrůvků od Androsu na severu po Anafi na jihu s celkovou rozlohou 2 528 km2. ---

VSC. Jan Hájek: NEJDELŠÍ ČESKÝ ŽELEZNIČNÍ TUNEL JE V PROVOZU
Dne 15. listopadu 2018 projel jižním tubusem tunelu dlouhého 4,15 km u Plzně-Doubravky první vlak na trati Praha-Plzeň, která se tím zkracuje o 6 km. Původní úsek mezi Chrástem a Plzní byl demontován a na jeho místě povede cyklostezka. Z Ejpovic do Chrástu zůstane jedna kolej, po které budou jezdit vlaky pokračující pak do Radnic. V tubusech tunelu je položena pevná jízdní dráha. Kolejiště není ve štěrku, ale je upevněné ve speciálních betonových panelech, aby v případě potřeby při dopravní nehodě umožnilo vjezd záchranářským vozidlům.

-b-: KAUZA KRYM V ČESKÉ KARTOGRAFII
Na konci roku 2017 byla Školnímu atlasu světa, vydávanému Kartografií Praha, a. s., odňata schvalovací doložka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. MŠMT rozhodlo o tomto kroku na základě protestu velvyslanectví Ukrajiny a Gruzie, který se týkal toho, že území Krymu a separatistických oblastí jsou v atlasu znázorněna jako území sporná, tj. taková, ve kterých vlády Ukrajiny resp. Gruzie momentálně nevykonávají státní moc. Vedení Kartografie Praha je však přesvědčeno, že sporná území je potřeba v mapách vyznačovat, zejména ve školních atlasech. Není možné předstírat, že neexistují. Kartografie Praha se obrátila s žádostí o vyjádření na přední odborníky - kartografy. ---
Zdroj: Zpravodaj České kartografické společnosti č. 2/2018.

Richard Grégr: UŽ JSI BYL-A V KARÉLII?
Jako každý rok, i letos chystá neformální skupina pražského odboru ZVS dalekou romantickou cestu. Vloni jsme projeli Makedonii a vydali se pak na přelomu července a srpna do Irska. Letos by měla být cesta do ruské Karélie. Není to jen tak, neboť ne každý řidič sem chce vyrazit. Nicméně jednoho jsem už sehnal, zaplatil i zálohu a pokud tedy vše klapne, jedeme ve dnech 4.–28. července do Ruské federace. Podíváme se do Pečor, Novgorodu, Sankt Petěrsburgu, k Ladožskému i Oněžskému jezeru, kde má být nejen tajemný vodník, ale zejména pěkné kláštery na ostrovech. A potom projedeme Kargopolem a podél řeky Oněgy až k Bílému moři a zase zpět. Navštívíme národní park Kenozero, dřevěné chrámy i vesnice. Toto je území známé z pohádek, možná tady býval i legendární Mrazík. ---

VSC. Jan Hájek: MRAKODRAP THE SHARD V LONDÝNĚ
Nejvyšší mrakodrap v Evropě měří 310 metrů. Projektoval ho italský architekt Renzo Piano, spoluautor známého pařížského Centre Pompidou. Budově se přezdívá podle jejího tvaru Střep. Má 72 pater a její stavba stála v přepočtu 14,3 miliardy Kč. Výstavbu mrakodrapu finančně „podržel“ Katar, který koupil 95% podíl, a tak po obchodním domě Harrods vlastní další významnou budovu v britské metropoli. The Shard se stane dominantou Londýna.

A též:
* přehled nové literatury z geografie a příbuzných oborů
* autobusové zájezdy ZVS v prvním pololetí 2019


© Zeměpisné a vlastivědné sdružení, z.s.