Země a cesty, číslo 141 (2/2018)

Jaromír Kolejka: KRAKOV A OKOLÍ NA STRANĚ PŮLNOČNÍ
Bývalou polskou metropoli Krakov (Kraków) snad ani není třeba našim čtenářům blíže představovat. Královský hrad Wawel a Staré Město jsou zapsány do seznamu památek UNESCO, což samo o sobě hovoří o jejich celosvětovém kulturním a historickém významu. Tyto památky každoročně lákají milióny návštěvníků z domova i ze zahraničí a o městě doslova platí, že nespí ani v noci. Ulicemi proudí množství nejen mládeže snad celých 24 hodin, přičemž „špička“ nastává v podvečer v každé roční době. Pozornosti návštěvníků se těší i nedaleká Wieliczka s podzemním solným městem v bývalých dolech, které přinesly v uplynulých staletích městu a Polsku ohromné bohatství. Wieliczka společně se solnými doly v rovněž blízké Bochnii se skví v polském seznamu UNESCO. Tím ovšem výčet zajímavostí Krakova a jeho okolí nekončí, byť právě mnohé z nich stojí ve stínu slávy výše jmenovaných. --- Celý článek

Ivan Farský: ESTONSKÉ NÁRODNÍ PARKY LAHEMAA A SOOMAA
Estonské národní parky Lahemaa a Soomaa V mnoha jižněji položených zemích než Estonsko si někteří obyvatelé myslí, že tato země je kdesi na severu, div ne u polárního kruhu, kde žijí polární medvědi nebo sněžní muži. Je to však země sice severně položená, avšak s podmínkami, které umožňují krásně vyvinutá čtyři roční období, činící z této země místo atraktivní přírodní podívané. K tomu přistupuje bohatá historie vyjádřená ve stavbách i lidských osudech. K zachování přírodních krás a kvalit v Estonsku slouží zejména chráněná území, z nichž jsou nejvýznamnější národní parky. Vyhlášených jich je v současné době pět. ---

SC. Radan Květ: OD STARÝCH STEZEK PO DÁLNICE
Ve 20. století se mluvívalo pouze o obchodních cestách, jejichž uplatnění spadalo jen do doby středověku. Teprve v jeho posledním desetiletí se objevily nové problémy, když jsme se začali spolu s už nežijícím Stanislavem Řehákem zabývat trasami, po nichž chodili lidé dávno předtím, v dobách pravěkých. Tenkrát vyšlapali opakovanou chůzí po stejné trase stezičku. Jako nejvhodnější název pro ty dávné trasy jsme vybrali pojmenování „staré stezky“, protože v té dávné době jen ony byly vyšlapané. Na rozdíl od „cest“, které zvláště v pozdějších dobách byly i vyježděné. „Chodníky“ zase poukazovaly na jiné trasy, které se v moderní době uplatňovaly především ve městech. Konečně „pěšiny“, i když poukazovaly na člověka pěšky jdoucího, se nám nelíbily, stejně tak jako „šlépěje“. ---

SC. Zdeněk Lipský: KERSKO
Lesní osada Kersko je administrativně část obce Hradištko v okrese Nymburk. První zmínka o Kersku se objevuje v zakládací listině Břevnovského kláštera z roku 993, kde se píše o „Keřském ochozu“. Byl to pozemek se stanovenými hranicemi, na němž byla založena osada, která dostala název Kří. Další zmínky o Kersku jsou z roku 1356, kdy zde pan Boček z Kunštátu a Poděbrad založil kostelík Božího těla. Kolem něj vznikl hřbitov, kam Hradištko pochovávalo své zesnulé. Poslední bohoslužby byly konány roku 1780, pak kostelík chátral a roku 1789 byl zbořen. Zachovala se z něho klenutí oken, která byla použita jako oblouky vchodů u domů čp. 25, 36 a 37 v Hradišťku a jsou zde dodnes. ---

VSC. Jan Hájek: RADYNĚ
Zřícenina hradu Radyně se nachází ve Švihovské pahorkatině na stejnojmenném vrchu (569 m n. m.) mezi Starým Plzencem a Plzní. Královský hrad byl postaven před rokem 1361 během vlády Karla IV. Původní německé jméno Karlskrone se neujalo. S výjimkou východní strany, kde je svah nejstrmější, obepínal hrad 9-14 metrů široký a 5 metrů hluboký příkop a val s 1,2 metru silnou zídkou na koruně. Na jihozápadě, kde se val stáčí, byla do něho vložena věž s průjezdem, před níž byl ještě 10 metrů široký obezděný příkop.  Bezprostředně za první věžovitou bránou musel příchozí po mostě překonat okružní příkop, aby dosáhl druhé brány, která měla podobu průjezdu v hranolové věži v jihozápadním rohu hradního areálu. ---

Evžen Zámek: HELENÍN
Do Helenína se můžete vydat podél řeky po málo využívané asfaltce kolem jihlavské čistírny odpadních vod. Naproti nové lávce přes řeku směrem od Kalvárie je v lese nad svahem vidět barokní kapličku. Podél řeky dojdete až k lávce pod Helenínskou skálou s chráněnou květenou. Za řekou vidíte areál bývalé textilky vzniklé ve druhé polovině 19. století. Nejvýraznějším rozvojem továrna prošla, včetně obce, za majitele Adolfa Löwa a následně jeho syna Karla, kteří se také zasloužili o výstavbu domů pro zaměstnance, cest, místní školy a také v roce 1916 o výstavbu kaple. Nyní je v areálu střední textilní škola a depozitáře muzea. ---
Autor tohoto článku, převzatého z časopisu Jihlavský express, č. 6/2016, obdržel příspěvek z publikačního fondu ZVS.

Z 50 let starých zeměpisných časopisů
V. Přibyl: VELKÁ PŘEHRADA V ASUÁNU
Možnostmi regulace nilských záplav v souvislosti se zavodňováním zemědělské půdy v údolí a deltě Nilu a v oáze Fajúm se zabývali Egypťané již ve starověku. V dnešním vodním hospodářství na egyptském úseku Nilu mají největší význam vodní díla postavená za vlády Mohameda Alího a zejména Asuánská přehrada, postavená v r. 1902 a v letech 1912 a 1933 dvakrát zvýšená. Její objem 5 miliard m3 ovšem nemohl postačit k ovládnutí nilských záplav. K rozhodnutí zahájit v Egyptě průzkumné práce pro stavbu nové velké asuánské přehrady (Sadd El Aali) došlo v říjnu 1952 především z těchto důvodů: bylo třeba zlepšit hospodaření s vodami Nilu, jediné egyptské řeky, která je pro rozvoj zemědělství v Egyptě hlavním faktorem. ---
Sborník Československé společnosti zeměpisné, roč. 73, 1968, č. 2, s. 190-191. (Lehce kráceno)

A též:
* přehled nové literatury z geografie a příbuzných oborů
* spolkové zprávy


NAHORU

© Zeměpisné a vlastivědné sdružení, z.s.