Země a cesty, číslo 138 (2/2017)

Jaromír Kolejka: ZÁHŘEB V ROCE 2017
Zagreb, metropole Chorvatska – za socialismu jedna z výkladních skříní téměř západního světa, kam bylo možné se celkem dobře dostat i z tehdejší ČSSR – je dnes tak trochu stranou zájmu české turistické veřejnosti. Snad za to mohou zčásti dálnice, do kterých Chorvatsko ohromně investovalo a jež město obcházejí na dohled shluků věžovitých paneláků, zčásti touha rychle se dostat k nedalekému Jadranu, tradičnímu cíli českých invazí. Naším působištěm byla Záhřebská univerzita, její geografické pracoviště na Přírodovědecko-matematické fakultě. Naši kolegové jsou těmi nejlepšími průvodci po městě a okolí. Budova fakulty z 20. let 20. století stojí v západní větvi „zelené podkovy“ Záhřebu. --- Celý článek

Jan Bína: JESENICKÁ PODSOUSTAVA
Druhá část volného seriálu o krajinách Čech, Moravy a Slezska (první díl, v ZaC 135, popisoval Český les a podhůří) se bude věnovat Jeseníkům v širokém územním rozsahu jako podsoustavy zahrnující nejen stejnojmenná pohoří – Hrubý a Nízký –, ale i okolní horstva a vrchoviny. Jesenická podsoustava tvoří východní část Krkonošsko-jesenické soustavy jako jednoho ze šesti skladebných útvarů České vysočiny. (Ještě okolo roku 1960 se pro ni užíval historický orografický název Sudetská soustava, ale pro negativní asociace byl změněn na současný. V geologickém názvosloví jsou ovšem označení „sudetský, sudetská …“ stále platná.) Krkonošsko-jesenická soustava se dělí na 8 geomorfologických celků (níže A-H), z nichž 6 se dále rozděluje na celkem 25 podcelků (A1 až H3). ---

Zuzana Nováková: VÁNOČNÍ OSTROV MÁ K PŘEDSTAVĚ VÁNOC DALEKO
Vánoční ostrov je rozlohou 135 čtverečních kilometrů jen drobnou tropickou tečkou v Indickém oceánu. Nejbližším sousedem je indonéská Jáva, vzdálená 360 km. Administrativně je ale Vánoční ostrov součástí Austrálie, kam je to 2 600 km. V roce 1643, právě na Vánoce, připlula k ostrovu Royal Mary, plachetnice holandské Východoindické společnosti. Kapitánu Williamu Mynorsovi se sice nepodařilo přistát, ale dal ostrovu jméno a zakreslil ho do své mapy. Zakotvit u nepřístupného skalnatého pobře ží Vánočního ostrova se povedlo teprve kapitánovi anglické lodi Cygnet, Williamu Dampierovi v roce 1688. První stálá osada však na ostrově vznikla až o dvě stě let později. ---

VSC. Jan Hájek: HORA ŘÍP
Památná hora Říp je od pradávna symbolem českého národa. Podle legendy zde stanul praotec Čech a určil tak místo, kde budou slovanští Čechové žít. Zřejmě sem jeho družina přišla od severu od dnešních Krabčic mírnější cestou, než kdyby vystoupili z opačné strany a pohled, který se jim kolem dokola otevřel, je přesvědčil, aby zde natrvalo zůstali.  Aspoň symbolicky bych rád připomněl dávnou legendu krátkou citací: Nazítří pak ráno Čech, pojav Lecha, bratra svého, a jiné k tomu čtyři, vstúpili sú na ten vrch a odtuď spatřili lesy a řeky, hory i roviny a navrátivše se ke svým zase, řekl jest Čech: „Tuto máme jeden velký zřip, po slovanském jazyku vrch, a okolo něho hojné roviny a úrodnú zemi, ale všecku lesy porostlú.“ ---

Ivan Farský: COCHEM - PERLA NA MOSELE
V turistických průvodcích se toho o tomto místě na levém břehu řeky Mosely v německé spolkové zemi Rheinland-Pfalz mnoho nedozvíme. Pouze jen to, že jde o jedno z vinařských městeček v regionu a nad ním je rekonstruovaný hrad. Uveďme několik informací o tomto městě, které jistě stojí za návštěvu. Místo bylo osídleno již v dávné době Keltů a později Římanů. První písemné zmínky pocházejí z 9. století. Po většinu času to bylo císařské město, které se za svými hradbami dokázalo ubránit i během třicetileté války. Několika nájezdům se však neubránilo, z nich pak např. francouzskému na konci 18. století. Významnou funkcí města byla celní služba.  ---

SC. Radan Květ: STARÉ STEZKY V OKOLÍ ČESKÉHO DUBU
Staré stezky existovaly už v dobách pravěku. Tehdy probíhaly krajinou jen v malém počtu, aniž by se široce rozvíjely. Po dlouhá tisíciletí vedly jen územím s nevelkou nadmořskou výškou a v málo členitém terénu. Jen výjimečně se dostávaly při přechodu z jedné oblasti do druhé do vyšších úrovní v průsmyku, který byl trasou predisponován (podrobně o tom a dalších skutečnostech týkajících se starých stezek pojednávám v atlase vydaném Studiem Vidi v Brně v roce 2011). Teprve 10. století přineslo změnu. Tehdy totiž při změně klimatu spjaté s oteplením se dosavadní osídlená území v nižších nadmořských výškách a po dlouhá staletí nerozšiřovaná ukázala jako nedostačující svou plochou pro potřebu tehdejších zemědělců. ---

Z 50 let starých zeměpisných časopisů
I. Sládek:
VÝVOJ POČASÍ BĚHEM ROKU
Počasí bývá spojováno s představou nestálosti, proměnlivosti, nevypočitatelnosti. Ale i v té zdánlivě nepřeberné mnohosti forem se skrývá určitý systém. Jednotlivé jevy je možno třídit, rozlišovat jevy nahodilé a ty, které vyplývají z podstaty pochodů v atmosféře, vyvolaných energií slunečního záření a vlastnostmi různých částí zemského povrchu. Můžeme stanovit typické rysy ročního chodu počasí, které se v určitém sledu ve většině roků opakují. Je tomu tak proto, že pro každou fázi roku je charakteristický určitý ráz synoptických situací. ---
Lidé a země, 1967, č. 5, s. 238-239.

KRÁTCE Z CELÉHO SVĚTA

Richard Grégr: KDYŽ JARO ZAČÍNÁ KVÉST
Napsal doktor Bína, kdy dodám článek. A tak melduji, co dělají Pražáci. Ano, nevědí co roupama. Jezdí nám tady docela dost autobusů, a tak právě sedíme v jednom z nich, který z Ládví směřuje do Obříství. Tuhle cestu podnikal už třeba génius české hudby Bedřich Smetana, když se po smrti své Kateřiny v Drážďanech zamiloval podruhé do mladičké Betty, a zapomněl, že člověk dvakrát nevstoupí do stejné řeky a nepozná ani stejnou ženu… A tak sem jezdil – ovšem vlakem do Neratovic, kde ho už očekávala Marjánka Šárová s nůší, která mu tady sloužila. Naskládala do ní všechny mistrovy noty i knihy, které si dovezl, a pak jako statečná šerpka po jeho boku cupala do vsi.
 ---

A též:
* přehled nové literatury z geografie a příbuzných oborů
* zeměpisná hádanka
* spolkové zprávy


NAHORU

© Zeměpisné a vlastivědné sdružení, z.s.