Země a cesty, číslo 136 (3/2016)

SVSC. Miroslav Šnejdar: Z MAURITÁNIE DO MOSAMBIKU (3)
Další etapy již znamenaly přibližování se Mosambiku. První z nich byl let přes Doualu do hlavního města republiky Gabon, Libreville. Z letadla Air Gabon s barevným papouškem ve znaku vstupuji do země bez problémů. Taxíkem projíždím velkou uvítací bránu do vnitřního města a hledám slušný hotel. Země má dobrou úroveň, množství aut, obchody plné zboží, moderní supermarkety. Neměli tu vojenské převraty a našli zdroje ropy, takže zem měla tehdy nejvyšší HDP na obyvatele v Africe. Jsou tu i zásoby uranu a zlata, vyváží se mahagonové dřevo. Celé odpoledne i druhý den jsem chodil po památkách. Kostel sv. Michala má 31 dřevěných vyřezávaných sloupů. Kolem hlavní třídy (Boulevard Triomphal) je celá řada moderních výškových budov. Podél moře vede krásná promenáda s mnoha sochami a atrakcemi. ---

SVSC. Dana Trávníčková: INDICKÝM JIHEM (1)
Jih Indie, zužující se cíp indického poloostrova, se od severního vnitrozemského severu podstatně liší – tropickou přírodou i etniky a jejich kulturou. Odlišný vývoj měl jih odedávna. Odděleny několika pásy pohoří se jihoindické civilizace vyvíjely samostatně a na indickém severu do velké míry nezávisle. Proto dodnes je indický jih, plný fascinujících památek i nádherné přírody, jedinečnou záležitostí. Chcete-li vidět opravdu indickou Indii, vydejte se na jih. Zklamáni rozhodně nebudete. Jih Indie není přesně definován, ale většina zdrojů se shodne na tom, že je tvořen indickými státy Kérala, Karnátaka, Tamilnádu a Ándhrapradéš (jehož bývalou severní část tvoří stát Telangána). Některé zdroje pak k jihu přiřazují i Maháráštru (Bombaj) a Gou. Na programu naší cesty do jižní Indie byly první tři nejjižnější státy – Kérala, Karnátaka a Tamilnádu. ---

VSC. Jan Hájek: JEZERA (NEJEN) V PLZEŇSKÉM KRAJI
žádném kraji České republiky není tolik jezer jako v kraji Plzeňském. Jezera mají různý původ, ale pozor na „lidovou tvořivost“. Například nejznámější Máchovo jezero na severu Čech není jezero, ale rybník! Všech 8 šumavských ledovcových jezer (5 na české a 3 na bavorské straně) vzniklo při postupném tání ledovců, které se vytvořily ve starších čtvrtohorách při ochlazení klimatu ve střední Evropě. Tající ledovce tlačily před sebou množství kamene a štěrku, z nichž se pod svahy utvořily mohutné hráze – morénové valy. Tyto hráze zadržely tající vody z ledovců při ústupu poslední doby ledové. Samozřejmě jsou jezera v současnosti napájena jak spodními prameny, tak vnějšími přítoky.  Černé jezero je největším ze všech šumavských ledovcových jezer. Zaujímá rozlohu 18,4 ha, obvod vodní hladiny je 1800 metrů. Ze všech šumavských jezer na české straně je nejníže položené (1008 m n. m.). ---

SC. Zdeněk Lipský: ZLATONOSNÁ BRSLENKA
Na Čáslavsku se vyskytuje několik zlatonosných potoků. Nejznámější z nich je Brslenka, která protéká přímo Čáslaví, proto se jí také říká Čáslavka. Zlato se na ní rýžovalo v zaříznutém lesnatém údolí horního toku mezi Podmoky a dnes již opuštěným lomem Mastná Bába zřejmě již ve 13. století. Kontrolu nad ním měl tehdy řád německých rytířů, kteří měli svou komendu v Drobovicích u Čáslavi. Podél potoka lze dodnes nalézt četné staré sejpy (charakteristické kopečky přemístěného materiálu po rýžování zlata). V novodobé historii se jako první zajímal o výskyt zlatinek v okolí potoka Brslenka čáslavský geolog Antonín Culek. V roce 1947 publikoval práci „Rýžovalo se také na Čáslavsku zlato?“ V 60.-70. letech 20. století probíhal na potocích Čáslavska profesionální výzkum zaměřený na výskyt zlata, vedený jihlavským závodem Geologického průzkumu Ostrava a kutnohorským Ústavem nerostných surovin. ---

VSC. Bohumír Krepčík: COVADONGA A RECONQUISTA
Už je tomu drahně let, co jsme se vydali se skupinou křesťanů do Španělska. Po prohlídce zajímavostí Baskicka jsme přejeli do oblasti Asturie a zde byl náš hlavní cíl město Covadonga. Připomněli jsme si významnou historickou událost: v roce 722 se tu odehrála bitva, která znamenala první významné vítězství křesťanských vojenských sil nad expandujícími muslimskými Maury na Pyrenejském poloostrově. Tím de facto začalo dlouhé období reconquisty (znovudobytí), bez níž by dnes Španělsko nebylo křesťanskou zemí. ---

Jan Bína: K MORAVSKÉ VLAJCE
V posledních letech se vžívá docela pěkná tradice: na radnicích obcí a měst na historickém území Moravy (tj. včetně např. Dačic, Slavonic aj.) se každoročně 1. října vyvěšuje moravská vlajka. Datum 1. října je zvoleno proto, že toho dne roku 1410 byl Jošt, markrabí moravský, zvolen římským králem. Vyvěšovaná vlajka mívá nejčastěji podobu žlutočervené bikolóry, a to buď samostatné, nebo s vloženým znakem – žlutočerveně šachovanou orlicí na modrém štítě. Pokud jde o barvy šachování a z nich odvozené moravské zemské barvy, vyvstává určitý problém. ---

-b-: NORSKO MOŽNÁ DARUJE FINSKU HORU
Norská vláda zvažuje, že příští rok daruje vrchol hory Halti sousednímu Finsku ke stému výročí jeho nezávislosti. Masivem Halti prochází finsko-norská hranice, na jižním úbočí se nachází finský nejvyšší bod Haltiatunturi (1328 m n. m.). Vlastní vrchol ale leží 20 metrů za hranicí již v Norsku. Darovaná Halti by se tak s 1365 m n. m. stala nejvyšší horou Finska. K rozhodnutí má norská vláda čas do 6. prosince 2017, kdy nezávislé Finsko dovrší 100 let existence. Hranice v této oblasti byly vytyčeny jako přímé čáry v padesátých letech 18. století. ---

Z 50 let starých zeměpisných časopisů
O. Milerski:
K PROBLEMATICE DOJÍŽDĚNÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ DO OLOMOUCE
Se zvyšujícím se růstem zaměstnanosti se dostává do popředí řešení velmi tíživé otázky dojíždění do zaměstnání. V důsledku rychlého tempa industrializace, kterému tempo dosavadní bytové výstavby v průmyslových centrech nemohlo stačit, rozsah již dříve velké dojížďky do zaměstnání soustavně rostl. V zájmu důsledného odstraňování tohoto nežádoucího jevu v našem národním hospodářství je třeba, aby byly pro zásahy plánovacích a jiných orgánů poskytnuty spolehlivé podklady. Zde předkládám několik stručných informací o dojížďce do zaměstnání do Olomouce. ---
Sborník Československé společnosti zeměpisné, 1966, č. 3, s. 267-269.

KRÁTCE Z CELÉHO SVĚTA
(Švýcarsko, Svět, Jižní Amerika, Norsko, Velká Británie, Česko, Čína, USA-Kuba, Česko, Singapur, Namibie)

Richard Grégr: NA JIH DO ITÁLIE, NA SEVER DO ESTONSKA
Ford Transit má podle technického průkazu necelých pět metrů délky. S tím naším jsme jen letos najezdili na jedenáct tisíc kilometrů. Ten začátek bych mohl z loňska opsat. Až na to, že do Itálie jsme jeli letos Opelem. Jak říká klasik, já bych do toho kopl, zas mě veze opel. Byli jsme až na jihu a bylo to moc pěkné. A pak jsme v létě vyrazili do Estonska. Skotské přísloví „je-li vidět druhý břeh jezera Loch Lomond, bude brzy pršet, není-li vidět už prší“ nabývá v  Estonsku ty správné rozměry. Je krásné slunečné ráno, modré nebe po mokré deštivé noci, konečně, a říkáte si: to je fajn, aspoň usuším po noci stan. Ale najednou z modrého jasného nebe začíná mrholit. Docela drobounce.
 --- Celý článek

A též:
* přehled nové literatury z geografie a příbuzných oborů
* spolkové zprávy


NAHORU

© Zeměpisné a vlastivědné sdružení, z.s.